Slavnostní zakončení školního roku 2015/2016 - rozloučení s deváťáky

Vážený učitelský sbore, pracovníci školy, starostové a milí žáci.

Přihlášky byly podány, my byli přijati na střední školy a už nám tak zbývá jediné: poohlédnout se zpět a rozloučit se.

 30. červen není vyznačen v kalendáři jako státní svátek, ani jako významný den.
Pro nás, kteří chodíme do školy, je tento den ale každoročně téměř tím nejočekávanějším dnem ve školním roce. Na tento den se ve velké většině těšíme hned od 1. září. Myslím si, že nejen my žáci, ale i Vy učitelé. Dnešním dnem pro nás všechny ve škole něco končí. Končí nejen měsíc červen, ale i školnírok 2015/2016. Nejvíc toho dneškem končí pro nás deváťáky.

 Dnes tady takto stojíme naposledy. Přestože si to tak úplně nedovedeme představit, za pár minut se každý z naší absolventské patnáctky rozprchne jinam, a i když se velká část z nás bude dál potkávat, už nikdy to nebude ono. Už nikdy se nesejdeme ve stejné třídě, nebudeme se spolu smát zážitkům z prázdnin, nebudeme provokovat společně učitele, nesedneme si vedle sebe do lavic, prostě nic z toho, na co jsme byli dosud zvyklí.

 Každoročně jsme se tak jako ostatní žáci těšili na konec školního roku a začátek prázdnin. Ovšem letos poprvé cítíme určité rozpaky a nejen čisté nadšení z nadcházejících prázdnin. Od dnešního dne budeme na svou základní školu jen vzpomínat. Na to, co se nám podařilo, co jsme vyvedli, na kamarádství, na společné průšvihy a zážitky jako je výlet s panem učitelem Pekáčkem na Synot, kdy jsme byli promrzlí, mokří a ujel nám autobus, do toho si ještě pan učitel schovával své mokré plavky do sáčku od rohlíku, také jak jsme  jeli poprvé na vodu s paní učitelkou Šimíkovou a v noci nás stihla bouřka a naše věci byly naprosto promočené. Našich zážitků z výletů je mnoho a nejde je všechny vyjmenovat, hlavní je, že jsou v naší mysli a srdcích. Budeme vzpomínat i na Vás učitele, ke kterým jsme byli mockrát velmi kritičtí, a měli jsme pocit, že toho, co po nás chcete, je moc, že je to zbytečné a že nás vlastně trápíte.

 Neumíte si představit, jak jsme si navzájem říkali, že se už strašně těšíme na konec tohoto utrpení. Dnes nám ale asi všem začíná svítat a chápeme, že velká většina z toho byla pro naše dobro. Byla to příprava na tvrdší přístup na středních školách a i pro celý náš budoucí život.

Budeme rádi, když se budeme moci za Vámi občas zastavit a připomenout si dobu, kdy jsme mimo školy neměli moc jiných starostí. Tak jako každý konec, přináší i tento každému z nás nový začátek. Na závěr bychom chtěli poděkovat paní učitelce Andreji Andrýskové, která byla naše třídní učitelka v prvních třech ročnících, než musela odejít na mateřskou dovolenou, dále bychom chtěli poděkovat Jitce Šimíkové, která nás doprovázela čtvrtou a pátou třídou. A samozřejmě nesmíme zapomenout na naši stále ještě třídní učitelku, i když za pár minut již bývalou- Jarmilu Štefaníkovou. Všem učitelům, ale i vám ostatním za vše moc děkujeme.

A vám, mladším, přejeme další úspěšné roky působení na této základní škole.

                                                                               deváťáci

Fotogalerie

Tablo