V rámci projektového týdne, kde jsme nejen propojovali smysluplně výuku, ale také bádali a přenášeli získané informace do běžného života, se vyučující rozdělili d barevných týmů. Ty se po celý týden věnovaly aktivitám spojených s jejich výukou, každý den tuto výuku přizpůsobovali žákům daného ročníku. V celém týdnu jsme také výuku propojili s oslavou dne Erasmu a s exkurzemi, které byly připraveny v rámci volby povolání. Nebylo jednoduché vše skloubit, ale podařilo se. Nabízíme pohled do jednotlivých bloků, kterými prošli žáci od 5. po 9. ročník.
Cílem hodin anglického bloku pro jednotlivé třídy bylo seznámit žáky se slovní zásobou nejčastějších řemesel, náplní práce, nástroji a věcmi, které dané povolání používá při práci a umět nově získané informace komplexně použít k popisu práce daného povolání s obvykle používaným přítomným časem prostým. Dílčím cílem v 5. a 8. třídě bylo rozšířit znalosti na oblast řemesla herbář/ky, bylinkář/ky a švadleny s praktickou, manuální částí, tedy výrobou konkrétního produktu a následně popisem pracovního postupu. Výstupem v 6 a 8. třídě se stal dílčí projekt k vybranému řemeslu s popisem a ilustracemi, které následně prezentovali souvislými větami před třídou. V 7. a 9. třidě byl dílčí projekt orientován k badatelské výuce na téma charakteristický řemeslný produkt, typický pro danou zemi v Evropské unii. Výstupem také byla krátká nahraná vystoupení jednotlivých dvojic pro účely spolupráce s Erasmus.
V přírodních vědách během projektového týdne „Řemesla“ si žáci vyzkoušeli spoustu zajímavých činností. Nejprve se proměnili v pracovníky fiktivní stavební firmy, která měla za úkol připravit cenovou nabídku na novou zámkovou dlažbu před částí školy. Každý tým pak svou nabídku musel obhájit a představit ostatním.
Další den zavítali do firmy Alucast, kde na vlastní oči viděli, jak vznikají odlitky z kovu, a dozvěděli se, jaké profese jsou k takové výrobě potřeba. Vrámci dalšího úkolu si vyzkoušeli práci kartografa – jejich cílem bylo vytvořit jednoduchou mapu okolní krajiny. Na závěr se žáci seznámili s výrobou sádry, zkoumali její vlastnosti a objevovali, kde všude se dá v praxi využít.
Spojili jsme výuku přírodovědy a jednotlivých výchov. Žáci využívali novou polytechnickou učebnu (mikroskopování) a dále dílny (stavebnice Merkur, lego, vlaková dráha). V rámci mikroskopování si žáci připravili preparát a výsledkem byl jednoduchý protokol. Z různých stavebnic (Merkur, lego, vlaková dráha) žáci vytvářeli různá díla. Záleželo na jejich fantazii a kreativitě. Vše doprovázela tematická hudba.
Chléb - od zrna ke stolu
Cíle výuky - seznámit žáky s procesem přípravy a pečení chleba – od přípravy těsta po finální výrobek, seznámit žáky s procesem přípravy pomazánek, rozvíjet praktické dovednosti při vážení surovin, hnětení, pečení a dodržování hygienických pravidel, posílit schopnost spolupráce ve skupině a vést žáky k samostatnosti, zdůraznit význam lokálních surovin (např. mouka z mlýna v Tupesích) a udržitelného přístupu k potravinám, propojit téma pečení s evropskou kulturou prostřednictvím pomazánek ze čtyř zemí (ČR, Slovensko, Maďarsko, Itálie), rozvíjet kreativitu a mezipředmětové vztahy prostřednictvím výtvarných aktivit vlaječky a plakáty k jednotlivým zemím, propojení s projektem Erasmus+), prohloubit povědomí o ekologii a uhlíkové stopě potravin.
Projektový týden se velmi vydařil. Žáci si osvojili základní dovednosti potřebné k pečení chleba a k přípravě pomazánek, naučili se vážit suroviny, hníst těsto a dodržovat hygienická pravidla. Při práci prokázali samostatnost, tvořivost a schopnost týmové spolupráce. Žáci aktivně spolupracovali a projevili velký zájem o téma. Spojení praktické, výtvarné a ekologické části podpořilo komplexní rozvoj jejich dovedností a posílilo povědomí o významu lokálních potravin. Ochutnávka upečeného chleba i pomazánek byla pro všechny účastníky příjemným a zaslouženým zakončením celé práce a oceněním úsilí všech zúčastněných.
Humanitní blok byl v průběhu projektového týdne „Řemesla“ zaměřen na aktivity sloužící k rozvoji komunikačních dovedností, fantazie a posílení vztahů ve třídě. Žáci si zahráli pantomimu a hru „Kdo jsem?“. Opomenuty nebyly ani aktivity orientované na tvořivé psaní, během nichž žáci tvořili básničky, kreslili komiksy, sestavovali rozhovory. Z metod kritického myšlení byly zařazeny „rybí kost“, brainstorming, myšlenková mapa nebo metoda I.N.S.E.R.T. K ověření, že dobře porozuměli předloženému textu, si žáci zahráli populární Kahoot. Mimo uvedené aktivity pracovali i s video ukázkou a snažili se zachytit odpovědi na předem položené otázky. V dějepise se zabývali tématem diferenciace a specializace obyvatelstva a problematikou cechů. Výchova ke zdraví byla věnována aktivitám vedoucím k zamyšlení nad nebezpečnými situacemi, ke kterým může dojít při výkonu konkrétních řemesel. Více foto na stránkách jednotlivých tříd.