Týden strávený v krásném prostředí Bílých Karpat se pro naši třídu stal nejen pobytem mimo školní lavice, ale především důležitou životní zkušeností. Škola v přírodě nebyla jen o výletech a hrách – její hlavní přínos spočíval v něčem hlubším. V tom, co si žáci odvážejí uvnitř sebe.
Každý den jsme měli možnost objevovat nejen okolní krajinu a přírodu, ale i sebe navzájem. Společný čas byl věnován budování vztahů ve třídě, posilování důvěry, vzájemnému naslouchání i řešení konfliktů. Pracovali jsme s emocemi, učili se empatii a respektu k druhým. Vztahy, které vznikly nebo se prohloubily, budou důležitým základem pro další společné chvíle ve škole.
Zásadní roli sehrála i samotná příroda. Bělokarpatské louky, lesy a tiché pastviny se staly našimi učebnami pod širým nebem. Každodenní kontakt s přírodou vedl děti k zamyšlení nad tím, jak k přírodě přistupují, jak ji chránit a proč je důležité žít v souladu s ní. Program byl cíleně zaměřen na výchovu k udržitelnosti – nejen v teorii, ale především v praxi. Učili jsme se, že péče o přírodu začíná u drobných každodenních rozhodnutí a že každý z nás má svou roli.
Pro mnohé děti to byl první delší pobyt mimo domov a jejich komfortní zónu. O to víc vynikla jejich odvaha, samostatnost a schopnost přizpůsobit se novému prostředí. Společně jsme zvládli výzvy, zažili radost z překonání sebe sama a odjížděli jsme s pocitem, že jsme se někam posunuli – jako jednotlivci i jako kolektiv.
Děkujeme Bílým Karpatům za pohostinnost, za klid, prostor a inspiraci.
A děkujeme i dětem – za jejich otevřenost, odvahu a chuť učit se novým věcem.