Přečtěte si naše příběhy inspirované vyjmenovanými slovy po L!
Tonička:
Byla jednou jedna holčička jménem Lída a ta Lída byla nedoslýchavá. A tak plynul čas, až Lída dospěla. A jednou byla bouře a blýskalo se tak moc, že Lída tu noc začala slyšet.
Byl jednou jeden Libor a Libor měl tuze rád jeho plyš. Ale jelikož jejich rodině patřil mlýn, tak musel pracovat a sbírat pelyněk okolo. Až jednoho dne se mlýn rozbil a zablýsklo se tak, jako kdyby Lysá hora spadla. A všichni honem sedli do auta a honem jeli domů. Jenomže doma to bylo taky. Libor si vzal svůj plyš a odstěhovali se.
Andělka:
Byla jednou holka Eliška. Žila v mlýně, její tatínek byl lysý. A její maminka se jmenovala Linda. Často sbírala pelyněk na čaj. Jednou přišla bouře a blýsklo se a mlýnské kolo se rozbilo. I když měli ještě jeden vodní mlýn a on nabíral plynoucí vodu. Ráno se vzbudili. Když Eliška vyšla ven, až to uviděla, běžela za tatínkem Liborem. Až to uviděl, začal vzlykat: „Dceruško, ten mlýn jsem stavěl pět let.“ Večer, jak usnuli, začala ho stavět. Stavěla ho týden. Když to dostavěla, ukázala to tatínkovi a ten byl tak šťastný, až vyskočil.
Sofinka:
Byla jednou jedna holčička a ta se jmenovala Ema. Ema měla poraněné lýtko a moc chtěla plyšáka. Dnes k nim přijeli děda a babička. Děda je lysohlavý. Ema od babičky dostala plyšovou žirafu, moc se Emě líbila. V sobotu šli na hory na lyžování. Ema spadla na lyžích a bolelo je lýtko. Doma měla pelyňkový čaj a plyšovou hračku s plyšovou žirafou.
Ondřejek:
Ahoj, já se jmenuju Ondra, mě baví judo a streetdance, Tak půjdeme od začátku. Jednou jsem šel do lesa a něco jsem slyšel, ale nevím, co to je za zvuky. Tak jsem šel a viděl jsem pole a mlýn. Šel jsem do toho mlýnu. Tak u toho mlýnu jsem přespal. Tohle byl můj příběh.
Vítek:
Žil, byl jednou jeden chlapec, který měl dům blízko Přibyslavi. Měli bílé kobyly a měli i blízko mlýn, který hodně slyšeli. Ale mrzí mě to, že hodně plýtvali a jednoho dne pršelo tak hrozně, že se blýskalo a všichni vzlykali. Ale nakonec přežili a ty kobyly taky přežily, takže to dopadlo dobře.
Helenka:
Princezna Anna měla lysého tatínka. Ale i když byl lysý, tak byl velmi moudrý. Jednoho dne chtěl král po Anně, aby mu vyjmenovala vyjmenovaná slova po L. Ale Anna nechtěla. A náhle uslyšela zpívat ptáčky vyjmenovaná slova po L. Anna se přiblížila, aby lépe slyšela. A uslyšela: slyšet, mlýn, blýskat se, polykat, plynout, plýtvat, vzlykat, lysý, lýtko, lýko, lyže, pelyněk, plyš.
Filip:
Já jsem Filip. Já žiju ve Volyni. Jsem nedoslýchavý a vzlykající. Já ale neplýtvám. Můj strejda je lysohlavý a je velký polykač. A my jedeme na Lysou horu na týden! Mě asi bude bolet lýtko. Tam je rozhledna s plynárnou. Tam je ještě mlýnek. Dívejte! Tam je blýskavice! Ó, ne! Všude prší, zablýsklo se! Teta Veronika začala vzlykat, ale běželi jsme a šli pryč.
Toník:
Žil, byl jednou jeden děda a byl mistr v polykání. Měl syna a ten jezdí na lyžích. A měl druhého syna a ten byl mlynář. A ten první syn běhal a natáhl si lýtko. A děda se chtěl naučit vyjmenovaná slova po L: slyšet, mlýn, blýskat se, polykat, plynout, plýtvat, vzlykat, lysý, lýtko, lýko, lyže pelyněk, plyš.
Maty:
Žil, byl jednou jeden tatínek a jmenoval se Jan. A měl lysou hlavu a byl mlynář a měl holčičku a chlapečka. Jmenovali se Teo a Elen a tatínek zrovna seděl u mlýna a přitom Teo sebral tátovy lyže a kousek od nich tam byl sníh a Teo tam si šel zalyžovat. A potom Teo šel za tatínkem a holčička šla s bráchou lyžovat a potom šla za svou kamarádkou.
Dan:
Další díl o Kubovi:
Kuba najednou slyšel zpívat ptáčky. Tak se tam šel kouknout a uviděl ptačí hnízdo. A potom zavolal rodiče a přišli: „Hele, mami, tam nahoře!“ Tak šli domů, spíš Kuba běžel a zakopl. Zrovna spadl na lýtko a tekla mu krev, tak šli domů.
Melánka:
Byl jednou jeden plyšák a ten všechno slyšel a taky co viděl, tak spolknul. A tak mu život pokračoval dál a dál. Ale pak si našel kamaráda ježka. A měl krásný domeček a šli ven si hrát a pak šli do obchodu a tam si koupili pastelky a sešit a pak šli domů.
Alex:
Ahoj, jsem Alex. Slyším moc dobře. Mám rád plyšáky a rybaření. Mám rád i fotbal. A mám i na zahradě pelyněk a ostatní ovoce a zeleninu. A jsem lysý a mám ještě mlýn. Často se u nás blýská. A můj brácha plýtvá a můj nejmladší brácha vzlyká a můj taťka má poraněné lýtko.