Tančící poklička

V březnu jsme se v rámci celoroční hry seznámili s dalším významným objevem – parním strojem. Připomněli jsme si, že jeho zdokonalenou verzi sestrojil James Watt, díky čemuž se výrazně zvýšila jeho účinnost. Parní stroj tak našel uplatnění nejen v dopravě, ale také například v zemědělství.

Společně jsme také objevovali, jak se síla páry využívá i v dnešní době. Zaměřili jsme se na spotřebiče, které fungují na principu tlaku páry a pomáhají nám v každodenním životě, například v domácnosti.

V další části jsme se pustili do vlastního pokusu. Nejprve jsme si vytvořili hypotézu a snažili se odhadnout, co se stane s hrncem s vroucí vodou přiklopeným pokličkou. Zjistili jsme, že „tančící poklička“ se pohybuje nejlépe tehdy, když je v hrnci přiměřené množství vody. Pokud je vody příliš málo, rychle se odpaří a pára se netvoří dostatečně dlouho. Naopak při příliš plném hrnci nezbývá dostatek prostoru pro hromadění páry, která pak nemůže pokličku výrazně nadzvedávat.

Dále jsme zkoumali, jaký tlak pára uvnitř hrnce vyvíjí. Na pokličku jsme pokládali různé předměty odlišných materiálů, velikostí i hmotností a pozorovali jsme, zda pára dokáže pokličku nadzvednout i s danou zátěží.

Celý pokus jsme zaznamenali kresbou a obohatili tak náš badatelský deník o další zajímavý příspěvek.