Velikonoční výzva

Velikonoční výzvu přijalo mnoho žáků a podařilo se jim vytvořit krásné velikonoční příběhy s využitím vyjmenovaných slov. Na všechny nadějné spisovatele čeká odměna!

Byla nebyla jedna hájenka. Stála na kraji lesa, obklopená loukou plnou nádherných bylin. Bydlel tam hajný se svou ženou a třemi dětmi. Boudu na dvoře obývala lovecká fenka Luna. Nebyla už nejmladší, ale byla stále velice bystrá a příbytek svých pánů vždy vzorně bránila. Její hustá srst na zimu ještě zhoustla, takže vypadala jako kulička. Ráda se honila v ohradě s kobylkou Lindou, ale za býkem si netroufla.

Teď už ale přicházelo jaro, takže bylo vše po zimě veselé. Byliny a kytky překrásně kvetly.

Před Velikonocemi paní hajná naleštila všechen nábytek a vyzdobila celý byt. Když vyšla na dvůr, starostlivě pozorovala Lunu, protože poslední dobou byla opravdu zvláštní. Neběhala jako obyčejně, ale ztěžka se loudala. „Jestlipak není nemocná“, pomyslela si paní hajná. Potom šla nakrmit dobytek a to už slyšela, jak po prašné cestě přijíždí auto strýčka z Přibyslavi. Byl už to jeho obyčej, pobývat na Velikonoce s nimi v hájence. „Co ty, Luno? Jak to, žes mě neběžela přivítat?“ podrbal Lunu za ušima. „No nic, zítra ti donesu dobrou snídani“, řekl, než zmizel v příbytku. A jak slíbil, tak udělal. Ráno na Neděli velikonoční vyšel z domu a málem upustil maso z ruky. Bouda měla nové obyvatele! Pět rozkošných štěňátek. Všichni obyvatelé hájenky byli rázem venku. „Tak my jsme si mysleli, že ti něco bude, a ty jsi zatím novopečená maminka!“ spráskla ruce paní hajná. 

Strýčkovi hned padlo do oka nejmenší štěňátko. Nemělo normální srst jako ostatní, ale bylo celé černobíle kropenaté. Sourozencům asi připadlo divné, protože ho od mámy odstrkovali. Zato pro lidi bylo prostě zázračné. Kdo malou Iris uviděl, ať byl jakkoliv smutný nebo naštvaný, hned se musel rozesmát na celé kolo. A tak letos strýček z Přibyslavi neodjížděl z velikonoční návštěvy jenom s výslužkou kraslic, ale vezl si do svého bytu i kropenatou kuličku. Zpočátku ji musel  krmit z lahvičky, ale brzo z ní vyrostla krásná silná fenka. A ten zázračný dar každého rozveselit už ji provázel celý život. A tak u strýčka v bytě bylo pořád veselo!